Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Hodnocení tepelného stavu prostředí v kabině vozidla pomocí měřicích systémů s ekvivalentní teplotou
Zrůst, Michael ; Šíp, Jan (oponent) ; Fišer, Jan (vedoucí práce)
Se zvyšujícím se množstvím automobilů na silnici, mobilitě lidstva a času stráveným v kabinách vozidel se zvyšuje důležitost na dosažení a udržování tepelné pohody pro pasažéry při dlouhých ale i krátkých cestách. Se vzestupem elektromobilů je snaha snížit spotřebu energie pro ovládání vnitřního prostředí automobilů, k prodloužení dojezdu a případně pro spalovací motory, ke snížení emisí v důsledku udržování tepelné pohody.
Výzkum systémů pro zajištění kvality prostředí v kabině automobilu
Šíp, Jan ; Kavička, František (oponent) ; Volavý, Jaroslav (oponent) ; Lízal, František (vedoucí práce)
Udržováním kvality vnitřního prostředí, zejména tepelného komfortu a vnitřní kvality vzduchu v kabinách automobilů, předcházíme dopravním nehodám. Tepelný komfort může mít vliv na kognitivní funkce důležité zejména pro řidiče. Mezi ně patří koncentrace, pozornost či rychlost rozhodování. Je známo, že nesprávná teplota v kabině automobilu patří mezi nejčastější faktory způsobující dopravní nehody. Jedním z faktorů vnitřní kvality prostředí je vnitřní kvalita vzduchu. Ta je vlivem silničního provozu negativně ovlivněna výfukovými plyny a částicemi z otěru pneumatik, které se během větrání dostávají do prostoru kabiny. Tomu lze předejít využitím systému recirkulace a opětovné filtrace vzduchu, u kterého se nepřivádí venkovní vzduch, ale jedná se o uzavřený oběh. Nevýhodou systému recirkulace jsou vyšší koncentrace CO2, což může způsobovat nadměrnou únavu. Dizertační práce se zabývá vlivem různých systémů větrání na vnitřní kvalitu prostředí, tj. tepelný komfort a vnitřní kvalitu vzduchu. Dílčím faktorem tepelného komfortu je rychlost proudění vzduchu, která byla v rámci této práce zkoumaná v prostoru za vyústkou. Pro měření proudového pole za automobilovou vyústkou byla použita metoda termoanemometrie. Experimentální výsledky byly doplněny o CFD analýzu. Tepelný komfort v kabině automobilu byl stanoven pomocí CFD, a to pro tři různé systémy větrání (směšovací, podlahové a stropní). Kromě klasického uspořádání interiéru byl předmětem zájmu i flexibilní interiér, u kterého jsou přední sedadla otočeny proti směru jízdy. Kvalita vzduchu pro jednotlivé systémy větrání byla posuzovaná taktéž na základě CFD, konkrétně byl využit index stáří vzduchu. Výzkum proudového pole potvrdil platnost využití empirického vztahu dle Rajaratnama pro určení poklesu osové rychlosti na reálnou automobilovou vyústku. Dále byla ověřena přesnost metod modelování turbulence Reynolds-averaged Navier–Stokes a Large Eddy Simulation, a to na základě všech sledovaných kritérií (úhly směrování, pokles osové rychlosti, rychlostní profily a porovnání intenzity turbulence). Studie tepelného komfortu poukazují na vhodnost použití stropního systému větrání pro letní podmínky, naopak v zimních podmínkách lze doporučit přívod vzduchu podlahovými vyústkami. Z pohledu indexu stáří vzduchu je nejvhodnější stropní větrání pro zimní podmínky. V letních podmínkách jsou hodnoty indexu stáří vzduchu u jednotlivých konceptů větrání velice podobné pro oba typy interiéru.
Hodnocení tepelného stavu prostředí v kabině vozidla pomocí měřicích systémů s ekvivalentní teplotou
Zrůst, Michael ; Šíp, Jan (oponent) ; Fišer, Jan (vedoucí práce)
Se zvyšujícím se množstvím automobilů na silnici, mobilitě lidstva a času stráveným v kabinách vozidel se zvyšuje důležitost na dosažení a udržování tepelné pohody pro pasažéry při dlouhých ale i krátkých cestách. Se vzestupem elektromobilů je snaha snížit spotřebu energie pro ovládání vnitřního prostředí automobilů, k prodloužení dojezdu a případně pro spalovací motory, ke snížení emisí v důsledku udržování tepelné pohody.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.